3.přikázání

3. přikázání

Příběh o sedmi bratrech

Žilo bylo sedm bratří. Šest z nich chodilo do práce, sedmý zůstával doma, vařil a pečoval o dům a své bratr. Když přišlo šest unavených bratří z práce domů, našli dům v pořádku. Bratr je očekával a měl pro ně navařeno chutné jídlo. Všichni z toho měli radost a bratra chválili.

Jeden z bratří však chtěl být chytřejší než ostatní. Prohlásil sedmého bratra za lenocha, který žije jen z jejich peněz. „Měl by také chodit do práce a sám si vydělávat na chleba!“ A toto zlé slovo zapustilo kořeny i u ostatních. Rozhodli, že i sedmý bratr bude chodit do práce. Jaké však bylo jejich překvapení!

Když přišli večer unavení z práce domů, nevítalo je přívětivé světlo domova jako dřív. Dům byl temný. Stůl nebyl prostřený a jídlo nebylo uvařené. Nikdo je nečekal a nevítal přátelským slovem.

A teprve teď pochopili, jak byli hloupí, když poslali i sedmého bratra do práce. Rozhodli se, že bude opět bývat doma. A ztracené štěstí se k bratřím znovu vrátilo.

Židovský šabat je den, kdy se setká celá rodina při slavnostní večeři. Všichni společně jí, čtou Písmo, modlí se, sdílejí se. Třeba i několik hodin. To je věc, která nám v křesťanství nejvíce chybí.

Znám jednu rodinu, ve které děti připravili hru podobnou Člověče nezlob se. Figurky postupují po polích, která skrývají zajímavé úkoly. Např. poznat postavu z Písma svatého, vzpomenout si na myšlenku z nedělního kázání, apod. Úkolem této hry je vytvořit prostředí pro náboženské vzdělávání celé rodiny. A co my?

Ze stránek: http://web.katolik.cz/jph%2Dlmjk/